Dopis vod Blanickýho rytíře.
Vono jde vo to, že kdy je nejhůř.
Jak jsem se stal dobyvatelem Severního pólu.
Původně, část hvězdicového výletu Severním mořem, se stala pro mne nezapomenutelným zážitkem.
Katasrofické vize o roku 2012.
Zatím setrvejte a neinformujte zahraniční televize. Dopis je osobní. Jen pro vás, rozumíte. Nebo mě zase daj do skladu plamennej mečů.
Vo Jezinkách, voni byly sice tři,ale může jich bejt i víc!
Že prej pookřát chcú, jenom chviličku spočinout v teplíčku.
Tak už mně to nebaví.
Nikdo mi nenadává, žádná sláva, skrátka nic k napsání! Asi to máte zakázaný.že tu prej šéfuje nějakej dědek. Já to ale nejsu, to vám pravím.
Můj sedumnáctý listopad.
Dopad jsem sice úplně jinak, ale nelituju.
Tak se nám to v Trenčínským kraji nepovedlo na poprvé!
No a co? Však kolika se nám to na poprvé nepovedlo, né?
Vážený pane premiére České republiky.
Na Slovensku bydlej i Češky a Češi. Protože jste je sem vyslali, nebo se tu zamilovali. Nejen Maďaři!
Máme před sebou jeden státní svátek.
Nedalo mi to. Malá esej nad naším zdejším údělem.
List z nebíčka vod takovýho divnýho anděla.
O mém listě z nebíčka se moc nerozšiřujte, kdyby ho četla moje babička, tak mně rovnou zabije. Vona je tu taky.
Tři sudičky, ale nadržený.
Bylo to jako normálně, však každýmu to dělaj, ale jsem udělal osudovou chybu.
I poustevníci mají hříšný myšlenky.
Je to vo prvotním hříchu, furt dokola.
Jak Baba Jaga v* s Jeníčkem.
Je to pro dospělý děti, tak pozor.
Dotkl jsem se víly.
Ale vopravdový, nádherná byla, udělala se z masa a kostí.