Miloslav

Tak vo jezinkách se ví, že jsou dost vlezlý. A hned jak se jenom trošku dá, tak se vetřou. Úplně všude.
A Jelen se zlatým parohem, když vodcházel z baráku, správně Smolíčkovi připomenul. Budou to na tebe skoušet, ale nesmíš se podvolit. Byla říje, tak se nemohl zdržet a vybavit to.
Samozřejmá věc, báby čekaly jen na to až vytáhne kopyta a hned škrábaly na dvéře. A podlézavě se snažily Smolíčka pacholka jednýho, nezvedenýho , zvyklat.
Skoušely to všelijak, jedna se dokonce oné, do nedbalků, že jestli už měl mladou holku a tak. Ale Smolda pacholda to ustál a báby mrzly přede dveřma.
No, jenže potom na něj vybalily atomovku. To s těma prstíčkama, znáte to určitě. To , když ti řekne bába, může bejt i stoletá, no, to jsem přepísknul, stoletá se může na prstíčky už akurát tak vysrat, ale dejme tomu jiná, vo trošku mladší, tak to žádnej chalanisko neustojí. Ani Smolíček Pacholíček. Natož naprosto normální zdravej člověk s mužským pohlavím.
Spiknutí to bylo zcela evidentní. Pacholíček je teda nakonec pustil a co se v baráku dělo, to si nepřejte raději ani vědět. Neumím si to ani představit. Jedna hrůza.
Jelen Zlatej paroh se vrátil, Pacholíček chrápal v sedmým nebi, binec, kam jeho oko pohlédlo. No, Jelen neváhal, ač očividně vyčerpán, voni ty mladý laně daj jednomu jelenovi taky pořádnej záhul, a Smolíčka proplesknul, teda jakože probudil s otázkou na rtech. Že si ty pacholku, jezinky pustil do baráku? A Smolíček nemaje dostatek manévrovacího prostoru v evidentně negativně pojaté  komunikaci, připustil, že teda jó, pustil, strýče Jelene. A jaký to bylo, ty neposlušný chlapče, rozverný? Děl strýc Jelen.
Dobrý, odvrkl Pacholíček. Trošku to rozveď, domáhal se Jelen podrobností.
No, jedna byla blondýna, říkala, že zrovinka se navrátila někde z ciziny, druhá byla skušenější, trošku přerostlejší, ale jela jak motorová pila, a ta třetí, ta jen vočima dělala jako skoro na vomdlení. Měla je zelený, kočka jako kráva.
A co?
No co, strýčku, ráno vypadly, protože jsem jim prásknul, že si k ránu zvyklej vrátit se  do chalupy. Máš u nich netušenej respekt, ani jsem to netušil.
Musíš bejt moc přísnej na Jezinky!
No, tak teda, to si piš, potvrdil Jelen a spokojeně usnul. A Smolíček taky a Jezinky taky spaly a spaly a spalo se téměř manifestačně skoro až do druhého dne. Ale byly mazaný.
Zase slídily, až Jelen vytáhne kopyta z domu.
Říkám nezačínat si s nima, ať si prstíčky strčej kam chtějí!