Miloslav

Z Poustevny vám píšu poměrně sporadicky. Vono taky málokdy je vo čom. Vo každodenním, rutinním poustevničení taky nikoho moc číst nebaví.
Ale teď mám něco extrovního.
Šel jsem mezi lidi. Vycházím občas z Poustevny, když padne noc.Protože jsem vošklivej a nestojím vo trestní podání ve věci všeobecnýho vohrožení. Mno, tak jdu kam mne nohy ponesou, a voni mrchy, starý, neposlušný, jako naschvál rovnou do Kovárny. To je místní nálevna.
Tak jsem se podvolil, neboť mám dlouholetým poustevničením podlomenou vůli, a že teda, ač se sebezapřením mně vlastním vod mala, dám si na skoušku dva topvárky.
A co se  vám mně nestalo. Stalo se to, že tam nějaká kočena, neměla ani pětadvacet, na mně voči.Voči to je slabý slovo.
To byly voči jako kola mlýnský za čtyři rýnský.
Asi blbě viděla nebo co, možná byla z ústavu pro slabozraké, já za to nemůžu.Když vokolo sebe nemlátí bílou holí, tak je nerozeznáte.
Culila se svůdně, asi čekala, že jí koupím kofolu. Ale já jsem tvrdej. Jednak jsem spořivej typ, jednak jsem vod přírody lakomej, jedno s druhým, nevobjednal jsem jí nic.
A vona, zarputile, předstírala, že jde čůrat a do mně. Že nejste vy pan Novotný? Přisedla si.Já na záda, rozumíte, to se poustevníkovi stane maximálně jednou do tejdne,a začala vo svým pohnutým životě.
Vono se nějakým doposud neustanoveným spůsobem rozkecalo, že žiju osamnělým, bezútěšným spůsobem.Asi Nováková z vedlejší jeskyně.Mám silný a odůvodněný podezření. Vona drbe každýho. Začíná brzy z rána před barákem. Když jdou slušný lidi do povolání.To jakože do procesu. Teda ti, co si mohli dovolit jít večer domičkáj.Někteří asertivní jedinci přespávají v práci, je to ekonomičtější, neutratěj tolik za dopravu, i když sousedce jsem nabídl alternativní řešení. Že běžet na autobus není v zásadě nutné. Dá se běžet i za ním.
Mno, ale k meritu věci předmětné.
Ta kočka se mně pokoušela normálně jako vočarovat. Vokouzlit. Já jí vysvětloval, děvče zlatý, nešťastný, životem skoušený, muži zhrzená, já nejsu pedofil. Ja su dědek, důchodce, v těsně předkremačním věku.Viagru neberu, ale Ty by si mně zabila.
Asi po půl hodině jsem jí rozmluvil tento beznadějný, generačně neperspektivní, nenáležitý volný nevázaný vztah.
No a zdrhal jsem domů. Pěkně do svý Poustevny, zamknul, zatáhnul žaluzky a fertig.
A takovýdle věci se vám přihoděj naprosto bez přípravy a musíte reagovat intuitívně.Během pár minut.Ale jsem trénován, to je pravda.