Poustevničím si poustevničím, a zjišťují,že nejsem vlastně ničím.Že jsem pohopouze ničím.
A přitom bych měl dostat aspoň nějakej diplom, nebo co. Jako projev morálního uznání.
Vono, totižto, dneska a poustevničit, na kopci v Trenčíně, žíti přísně asketickým životem uprostřed nejlidnatějšího sídliště, betonového City, není žádná sranda, vážení.
Vono to je často dost vo hubu.
Asketa jest zde denně konfrontován se svody světského světa, a Satana zvláště.
Tak zrovna minule.
Sedím vám ,normálně, jako slušnej člověk v hospodě.Neregistrujíce nějakou zajímavost.Ani nesmiřitelnej boj za celosvětovej mír nebyl na pořadu dne, nic se ,skrátka nedělo.Chalani v práci, ženský couraly po nákupech. Šedivě bylo ten den Neskutečně ospalej den.Já už, že zalezu, protože den blbec, jak vám ději..
A najednou, prosím vás pěkně, taková událost nastala, že jsem byl celej vykolejenej. Emočně skoro jako rozhozenej, tumpachovej z teho všickýho.
Seděla u baru a koukala. No, kdyby se koukala normálně, jak se má u baru koukat, tak si jí ani nevšimnu. Jenže vona koukala diametrálně odlišně. Vona koukala ostentativně na mně.
Mně začalo bejt horko, dolehly na mně plnnou váhou všechny mé zanedbané mindráky, já nevěděl co dělat s vočima, jestli koukat, nebo nekoukat, slepec by byl za východisko, to ano, ale neumím ho dělat perfektně.
Klopil jsem voči, dělal bezbranný pohledy, jakože nic nebude. A vona né. A just. A koukala čím dál upřeněji.
A najednou se stalo něco. Vona se sešoupla s barovýho ziclu a rovnou ke mně.
Ze mně by jste nedostali ani slepý střevo ani na prosektůře,, mně začaly vodcházet životně důležitý funkce, tím myslím ty, na který nemá kuráre přímej vlyv, no ale fakt je, že jsem v ten moment byl za Lotovou.
A víte co mi pravila?
Ahoj, seš mi nějak povědomej, že jsi ty mi zdrhnul v Pardubicích ze svobodárky v nestřežené chvíli? Já, že né, že v Pardubicích jsme sedali jen na dotankování a šup do Líní. To bych se musel pamatovat. Kdybych nějaký ženský zdrhnul spod sekery.
Jenže. Najednou, ani jsem nešpitnul, samozřejmá věc, jsem si. Jarmila, planšetistka, Pardubice, nikdy více, neformální hangárpárty, no vostuda, co vám mám povídat.
Navíc, aby teho nebylo málo, tak řídící lítání byla ženská. Ten den. Přísná a komisní. Já jako příslušník nadřízeného štábu jsem jí upustil přilbu na nohu. Když jsem podával hlášení vo průběhu letu, to se muselo, aby se vědělo, kdyby jsme si někde dali na držku. Ale Jarda, pilotní eso, akrobat pár exeláns, skromnej, hezkej chalan, vopálenej, nás to v kokpitu chytalo úplně samo vod sebe, tak ten Jarda se tam krčil, paní řídící tam skákala jak jak frontwomenka Sľuku, skrátka jsem to vyžehlil.
A Jarmila, po těch letech, úplně v jiný republice, přes mou evidentní změnu imidže, mne rozpoznala mezi tisíci příjemnými a skromnými muži. To je co?
A potom, že není osmý div světa.
Vono poustevničit, může klidně, při strátě potřebné ostražitosti, vést i do pořádnejch antiasketickejch peripetií.To je potřebný si vohlídat.
Ženský si vás najdou.
14.05.2011 08:18:59
I po letech. Nedá se s tím vůbec nic dělat.
Komentáre
Mito
...a ako sa hovorí-minulosť si ťa nájde...a niekedy by si mohla cestou radšej aj nohy polámať...:-)
mito
Miťo-výzor mladíka+zaváňa erotika+šmrnc výrečnosti..potrebná dávka skromnosti..po takomto žena prahne..ked osamote je a na dne..
..a bolo to snád milé?..nie.?tie po rokoch spomienkové chvíle..
príjemný víkend ti želám..do života správny humorný elán..
Děvčata, vono není všechno zlato co se blyští.
Ale pravda je, že troška radosti v tom světě pochmurném nezaškodí))))
Do, teho, děvče odvážné!
Ja su přesvědčením Husita, takže, asi Ti bude jasný, že na množství se u nás, husitů moc jako neto. Nehledí)))
kecám, ale faktem zůstává že nežárlím. Nevím jak a kdz se mi to stalo, ale neumím to.
Ideální manžel pro nevěrné manželky.
Tím nechci předjímat, že musíš bejt nutně něčí majetek.Měl jsem kámoše, muslima, ukázal mi manželku a to je v muslimském světě něco extrovního, to se nedělá každýmu.Krásný děvče, voči jako Fatima, hluboký pohled, skoumající, kapitán Asmolov se tímto spůsobem díval na kulometné hitlerovské hnízdo na kóte 234,2 m.n.m. než ho zalehl vlastním tělem. Pošetile. Stačil granát.Někdz je složité odlišit hrdinství vod blbosti. No, ale co už, e, zalehl tak zalehl. Mně vadilo jedině jedno, že jsem to musel každý pondělí, po návratu vod rodiny ,spaměti ,vodříkat rusky profesorce, doktorce filozofický, vlastním jménem Nastasja Murfašovna, vona mě sice u ní doma dala jedničku, protože jsem byl na tamní universitě velitel ročníku, major, mejžr, a měla sedumnáctiletou dceru, kterou jsem vzal na milost a ukázal jí, jak se má pobavit disciplinované děvče v nočním Brně.
Takže jsem si tu atlíčnuju de factum zasloužil))))
VN, poslouchej mne dobře.
Von pilot, pilotní a akrobatický eso, já neschopnej zvracet, magor, co všecko ukecá a vyžehlí.
To Ti jedem takhle z Libavy, byly tam nějaký střelby dělostřelecký, já na spárce koukám, po chvíli meditace a říkám do interkomu Jardovi. Že Jardo, mně ten Petřín příde spíš jako Eifelovka.
A Jarda, ty vono jo. Však na petříně jsem ještě v životě neviděl francouzskou zástavu. Navíc, voni Francouzi jsou dost špatný na nervy, tak ti po nás nějakej válečnej štváč pustil dva Stingery.
Já, že Jardo, na pěti máme asi dva Stingeráky. Jarda svůj, nervy jako kotevní lana ledoborce Lenin, klídek. Von byl skoupej na slovo. Voni je to učej v Košicoch. Já jsem spíš ukecanej, teda chci říct, že vo málo komunikativnější.
Hele , nakopnul to deseti tisíc, vono se to říká v hektametrech, ale pro snažší pochopení,na pravačku, potom překrut na levačku, potom bod nula, vzpnout motory, přesně se trefil proti sluníčku a přes záda dvojitým parádním výkrutem, padák. Dole to srovnal, motory běží,Jarda, to nehlas kurňa, však hovno slyším Asi si myslel, že z teho budu mít orgasmus, nebo co.Víš co je to spárka, Vn? To dvositz. To máš jeden motor po jedný straně, ve výši loktů ,v mém případě, druhej u ucha. A to se to moc nejuchá. Protože slyšíš akurát tak prdlačku.
No a tak došlo k tomu, že pro naši vrozenou skromnost a ušlechtilé mravy zdravily na letištích davy)))))
Mito,
Mito-ja počúvam...
-zavolá kamarátka-bývalá kolegynka a rozpráva mi aj 2 hod/veďmá volné minúty na telefóne/
a ja len občas niečo poviem,opýtam sa...
Mito-ja počúvam...
-zavolá kamarátka-bývalá kolegynka a rozpráva mi aj 2 hod/veďmá volné minúty na telefóne/
a ja len občas niečo poviem,opýtam sa...
Jajajkoooo,
Todle byla Jarmila z Pardubic,co vo sexu toho ví nejvíc, proto jsem jí zdrhnul. Já už na exhibice tohodle typu moc nejsem.Nemůžu za to.
Asi to bude věkem, nebo co.
Jsem těsně v předkremačním věku, jsem rád, když mě ráno něco bolí, aspoň to mám sichr, že ještě žiju)))).
VN, volný minuty jsou výborná věc.
To jsem Ti psal, že si jdu dát prostřelit ucho? Asi jo. Tak teda, očúvaj, budu mít krásnou, zlatou náušnici v levým uchu, doufám, že to je správně. Že nebudou v hospodě nějaký problémy)))) V opačným případě začnu bojovat za uznání manželství mezi osobama stejného pohlaví)))
Mito
ja mám na to-Tvoju náušnicu- neutrálny názor...
a...bol si vypadnutý z blogu...a ja som Ťa hľadala...:-))
Mito
- prečo máš zmazané posledné články na Tvojom blogu aj s komentármi ???
publikované: 14.05.2011 12:04 | autor: vyfack-naiv (e-mail, web, autorizovaný)
Asi mě nemaj rádi. VN-ko. Jsem uvyklej.
Hledala jsi hledala , ale Miťka nenašla! A koho našla, nooooo? Mílu, co jí dává sílu.
Co jen se dá, husita se nepoddá. Nikdy a nikomu, bude vždy stát v první řadě, za pravdu, za národ, čest a slávu padlým bojovníkům.
jdu si trošku na Tvůj web pročistit hlavu. Asi Ti napíšu přes autora. Klidně se na to vzprdni. Co tam po mojom mejlu. Zmejlit se je lidské, né?
Tak z Pardubic varavis ..
Očúvaj Jajakooo, Ty chiropraktičko skoušená,
Ďakujem
zda sa,
Mito?!?!
Bonnie, Jajakoooo,
Vono se to prej má. To mi říkaly na katedře duševního zdraví ve Vojonský nemocnici ve Střešovicích. To je v Praze.V dosahu Generálního štábu. Teď už nevím přesně, co majvb Dejvicích, ani to nechci vědět, protože bych to možná vykecal a ještě by mně zastřelili
Takže jsem se pověnoval lehce svým společenským povinnostem, který se mi tady časem nakupily. Skrátka přilezl jsem domičkáj včera těsně před kuropěním a zalez do mý špeluňky, zamknul, zahasproval, stáhnul žaluzky, nemyslel na blůzky a fertig.Nebyl jsem doma ani pro dcéru. Ta sice opakovanými pokusy snažila se upoutat mou pozornost, ale zamknul jsem i ložnici, takže byla nahraná a má bitva soukromá, byla nutně vyhraná.
No a teď chystám velkej projekt, něco jako na spůsob autobiografie, asi mě zakážou, ale co. Povím si pouze jediné. Jako vždycky.
Aspoň jsem to skusil)))))))
Mitoooo?!..aha..